Seriál: Přístupnost

Přístupnost webů státní správy

David Špinar na Lupě spouští nový seriál o přístupnosti webů státní správy. V prvním díle Přístupnost webů státní správy - malý úvod před velkým testem se velmi přehledně seznámíme s tím, co že ta přístupnost vlastně je a proč je tak důležitá.

Ačkoliv si to většina lidí neuvědomuje a indexovací roboty vyhledávačů vidí na svých stránkách velmi rádi, jsou tito roboti ti "nejpostiženější" uživatelé webu. Nevidí obrázky, nerozeznají barvy, nepoužívají javascript, umí používat jen texty a odkazy. Vyhledávače prostě z podstaty své funkčnosti přístupné weby milují.

Prezidentské weby a přístupnost

Na OptimizationWeek.com vyšel zajímavý test přístupnosti 10 webů. Nejsou to ale lecjaké weby, jedná se totiž o weby kandidátů na amerického prezidenta v roce 2004. Výsledky ukazují, že většina webů je na tom dost podobně a žádný nijak nevyniká. Možná by se mohl někdo osmělit a postavit opravdu jedinečné dílko, na kterém by i částečně postavil svoji kampaň.

Většina kandidátů se snaží "jít s dobou" a k tomu samozřejmě patří i vlastní weblog... ;))

Kritéria přístupnosti

Minulý týden jsme si na Lupě přečetli úvod k seriálu o testování přístupnosti webů státní správy. Dnes ale místo prvního testu vyšel ještě jeden úvodní článek Přístupnost webů státní správy - testovací kritéria, v kterém se od Davida Špinara dozvíte, co vlastně bude testovat. Jedná se o základní principy, které by měl dodržovat každý web. Ne moc známým faktem také je, že i web s tabulkovým layoutem může splňovat kritéria přístupnosti:

Zásady WCAG povolují použití velmi rozšířeného tabulkového layoutu webových stránek jen v případě, dává-li obsah smysl při linearizovaném zobrazení. To se však při složitých tabulkových layoutech neděje. Proto je lepší používat strukturálního značkovacího jazyka a vizuální prezentaci definovat pomocí kaskádových stylů.

Přístupnost ministerstev

Po dvou úvodních článcích přináší David Špinar na Lupě v článku Přístupnost webů státní správy - test první první test přístupnosti webů státní správy. Nejdříve se zaměřil na weby ministerstev, testováno bylo Ministerstvo financí, Ministerstvo zdravotnictví a Ministerstvo informatiky.

Podle počtu splněných kritérií nejlépe dopadlo Ministerstvo zdravotnictví. Nejhůře je na tom paradoxně Ministerstvo informatiky, které by IMHO mělo jít příkladem.

Přístupné JavaScriptové odkazy

Pixy rozebírá v příspěvku Javascriptové odkazy problematiku odkazů tvořených pomocí JavaScriptu. Přináší řešení, jak je vytvořit přístupné i bez podpory JavaScriptu a tak, aby nebyly překážkou pro vyhledávače. Řešením je využít funkce onclick a zároveň uvést odkaz do atributu href. Celý zápis by měl vypadat asi takto:

<a href="example.htm" onclick="Otevrit(this.href);return false">example</a>

Přístupnost krajských úřadů

David Špinar pokračuje na Lupě dalším testem přístupnosti Přístupnost webů státní správy - test druhý. Tentokrát se zaměřil na weby krajských úřadů. Testoval Liberecký kraj, Karlovarský kraj a Kraj Vysočina. Nejlépe dopadl Liberecký kraj.

Ani krajské úřady tedy neprokázaly nějak závratnou míru přístupnosti, i když Liberecký kraj uspěl v mnoha důležitých kritériích, čímž mě příjemně překvapil. Nejvíc mě ovšem zarazilo naprosto nepřístupné JavaScriptové menu v Karlovarském kraji. Evergreen absolutní definice velikosti písma se opět s výjimkou Libereckého kraje potvrzuje.

Přístupnost webů měst

V posledním díle o přístupnosti webů státní správy se David Špinar na Lupě v článku Přístupnost webů státní správy: test třetí a poslední zaměřil na weby měst Kroměříže, Kladna a Rumburku. Nejlépe dopadl Rumburk a úplné fiasko potkalo web Kroměříže.

Test webových stránek institucí státní správy a samosprávy dopadl přesně podle mého očekávání. Předpokládal jsem, že všechna kritéria nesplní nikdo. Čekal jsem rovněž, že budou horší i lepší výsledky. V každém testu mi instituce připravily několik milých i nemilých překvapení.

Velké firmy mají nepřístupné weby

David Špinar rozebírá na Lupě v článku Největší firmy mají své weby stále nepřístupné studii britské konzultační firmy Nomensa. Ta se zaměřila na přístupnost 100 největších britských firemních webů. Výsledky jsou dosti tragické, průměrně web obdržel 3,75 bodů z 15.

• 79 % webů neuvádělo u všech obrázků alternativní textový popisek (atribut alt ) a 56 % webů nemělo všechny textové popisky obsahově v pořádku.
• 77 % webů nedovolilo svým uživatelům, aby si zvětšili velikost písma.
• 99 % webů mělo nevalidní zdrojový kód.
• 89 % webů nedosáhlo ani nejnižší úrovně souladu s normou WCAG (tzv. úroveň "A").
• 90 % webů nemělo dostatečně přehlednou a použitelnou strukturu a navigaci.

Přístupné weby ze zákona

Ministerstvo informatiky připravuje zákon, podle kterého by měli být všechny weby orgánů veřejné správy přístupné všem uživatelům. Informoval o tom David Špinar na Lupě v článku ČR: Přístupnost konečně pod zákonem. Upozorňuje ale na možné problémy. Není totiž definováno co se za pojmem přístupnost skrývá:

Stanovit povinnost něco dodržovat je jedna věc a stanovit, co se vlastně má dodržovat, je věc druhá. Účinnost zákona je tak zcela závislá na tom, jak si úředníci ministerstva informatiky vlastně přístupnost představují. A právě ve fázi přípravy prováděcího předpisu může dojít k nenapravitelným škodám, které nakonec mohou způsobit, že povinnost přístupnosti naplněna nebude.

A co říkáte na toto:

Dovedete si představit, jak ministerstvo financí dostává od ministerstva informatiky pokutu, kterou po něm bude vymáhat její podřízená složka, tedy finanční úřad?

Přístupnost portálů

David Špinar se v dalším testu přístupnosti na Lupě v článku Jsou české portály skutečně pro každého? zaměřil na přístupnost tří největších portálů u nás - Atlasu, Centra a Seznamu. A výsledky dopadly nad očekávání. Každý sice obsahuje nějaký prohřešek, ale celkově je přístupnost na vysoké úrovni. Všechny dosáhly 6 bodů z 8.

Pakliže se ale na výsledky podíváme v kontextu ostatních webových stránek, které vídáme na českém Internetu, vycházejí titulky portálů jednoznačně vysoko nad průměr.

(...)

Je vidět, že se portály skutečně snaží. Ještě vychytat pár mušek a bude to perfektní.

Přístupnost zpravodajských serverů

David Špinar se na Lupě ptá Jsou zpravodajské servery přístupnější než portály? Do testu zařadil Blesk, iDnes a Novinky. Vzhledem k autorovi Blesku nebylo moc pochyb o vítězi tohoto klání. Blesk nakonec dosáhl 6,5, Novinky 5 a iDnes 4 bodů z 8.

Ačkoliv jsem byl v tomto testu velmi přísný a výsledky by pro někoho mohly znamenat, že jsou zpravodajské servery zcela nepřístupné, není tomu tak. Jak už jsem poznamenával v testu přístupnosti portálů, jsou tyto výsledky zcela nad průměr webů, které vídáváme na českém Internetu. To, že je tento průměr velmi nízko, je již věc jiná.

Přístupnost telekomunikačních firem

V dalším díle testu přístupnosti se David Špinar na Lupě v článku Telekomunikační giganti a přístupnost zaměřil na přístupnost telekomunikačních firem. Testovány byly weby Českého Telecomu, Aliatelu a Contactelu. Výsledky moc dobře nedopadly, i když web Českého Telecomu na tom nebyl až tak špatně a stačilo by mu pár lehkých úprav.

Jednoduchým součtem zjistíme, že 4 body získává Aliatel a shodně 3 body Český Telecom a Contactel. Nicméně, ačkoliv to tak na první pohled vypadá, Aliatel rozhodně nemůže být označen za vítěze. (...) Vítěz dnešního kola je pro mě jednoznačně Telecom.

Hendikepovaní uživatelé testovali přístupnost

David Špinar přináší na svém weblogu v příspěvku Přístupnost očima skutečně hendikepovaných výsledky testování přístupnosti britské organizaci Digital Rights Commission. Oproti řadě ostatních testů však přístupnost testovalo 50 skutečně hendikepovaných uživatelů. Ti měli provést různé úkoly na 100 vybraných webech. Jak se jim to podařilo, shrnuje následující tabulka:

Je vidět, že pro nevidomé byl každý druhý úkol nepřekonatelnou překážkou a celkově nebyli hendikepovaní uživatelé schopni splnit jeden ze čtyř úkolů. U Davida si můžete také přečíst, co jim dělalo největší potíže.

Weby veřejné správy budou přístupné

Po přečtení pravidel přístupnosti, které sepsal na Lupě v článku Jak budou vypadat pravidla přístupného webu pro veřejnou správu? David Špinar, jsem optimistou, že se to může podařit. Tyto pravidla by měl splňovat každý web státní správy a ve výhledu každý web, který využívá státních peněz.

Doporučuji nevynechat také diskuzi, kde je článek doplňován a sporné body uváděny na pravou míru. Vybírám například část komentáře Martina Kopty:

Kdo teď nadává, že ta pravidla jsou příliš přísná, bude asi zaskočen, když se dozví, že jsou jen velmi obecná a měkká, protože budou platit po krátký čas. V Evropské komisi je připravován předpis, který by požadavky na bezbariérový přístup k webu měl sjednotit.

Pravidla pro tvorbu přístupného webu

Na webu Ministerstva informatiky vyšla Pravidla pro tvorbu přístupného webu. Na jejich tvorbě se podíleli David Špinar, Marek Prokop, Petr Staníček a zástupci SONS (Sjednocená organizace nevidomých a slabozrakých) - Radek Pavlíček a Hana Bubeníčková.

Nejdříve byly pravidla k dispozici pouze ve formátu PDF, po vlně nevole však vyšla také jejich "HTML" verze.

Prozatím jsou pravidla vedena pouze jako doporučení. Po schválení novely zákona č. 365/2000 Sb. bude dodržování těchto pravidel povinné pro všechny weby veřejné správy.

Související

• Petr Staníček: Pravidla pro tvorbu přístupného webu
• David Špinar: MIČR zveřejnilo zásady přístupného webu
• Jiří Bureš: MIČR: Pravidla pro tvorbu přístupného webu
• Tomáš Hodboď: Budou pravidla přístupného webu veřejné správy dodržována?
• Daniel Dočekal: MIČR připravilo pravidla pro tvorbu přístupného webu

Článek původně vyšel na Živě.

Bezbariérový web

Martin Snížek dnes v článku Odstraňte bariéry svého webu - co nového po dvou letech na Intervalu doplnil svůj starší výborný seriál o bezbariérovém webu. Dočtete se v něm o věcech, které v původních článcích nebyly zmíněny, ale přesto jsou pro přístupnost důležité:

• Prohlášení o přístupnosti webu
• Odkazy na nonHTML soubory musí být označeny
• Obsah řadit podle důležitosti
• Skrývání obsahu ve vizuálních prohlížečích
• Pozor na barvy
• Nezávislost na vstupním zařízení
• Jak používat accesskey

Weby státní správy nejsou přístupné

Dobrý web provedl základní analýzu přístupnosti webů státní správy. Testovali pouze dodržení základní pravidel:

1. Odkazy jsou správně odlišené od ostatního obsahu
2. Netextové prvky (např. obrázky nebo flashe) mají svou textovou alternativu
3. Titulek stránky informuje o jejím obsahu
4. Prvky tvořící nadpisy jsou správně označeny
5. Text na stránce si může uživatel v prohlížeči sám zvětšit
6. Zobrazení obsahu stránky není závislé na javascriptu či flashi

Přesto většina webů státní správy úplně pohořela:

Jak je vidět, nejlépe dopadla přístupnost bez dostupného JavaScriptu a Flashe. Nadpisy zato nejsou správně sémanticky určovány skoro vůbec. Doporučuji prostudovat celou analýzu Přístupnost webů institucí státní správy (PDF, 190 kB), kde najdete podrobně rozebránu každou část analýzy.

Via článek Weby státní správy diskriminují handicapované občany Davida Špinara.