Seriál: Validita

Weblogy jsou nevalidní

Radek Hulán se v příspěvku ČESKO a SLOVENSKO a jejich (ne)validní blogy! zaměřil na validitu českých a slovenských weblogů. Vychází z toho docela nelichotivá bilance 2 plně validní weblogy ze 13. O některých "chybách" by se ale dalo diskutovat, jelikož nijak nebrání v použití dané stránky.

V mém případě se validátoru nelíbila jedna deklarace písma v CSS. Nic špatného na ní nebylo a nelíbila se pouze validátoru, všechny prohlížeče ji brali bez problémů. Sice jsem ji lehce upravil, aby CSS bylo také plně validní, ale IMHO bych to dělat nemusel.

Jak pak ale můžeme chtít po běžných uživatelích, kteří se snaží být také na TOM internetu, aby psali validní kód, když to většina z "nás odborníků" nedodržuje? Nebo dokonce říká, že je validita k ničemu?

Aby si tento příspěvek někdo nevyložil špatně, ještě napíšu co validita znamená pro mě. Vůbec mi nejde o "machrovskou" ikonku W3C Valid. Ale validita mi zaručuje pocit jistoty, že jsem nikde neudělal nějakou botu (neuzavřený tag atd.), která by mohla v některém prohlížeči úplně rozhodit layout celého webu. Prostě sem tam projedu stránky validátorem. A sem tam validátor něco objeví, co by zůstalo zapomenuto.

Pokud ale autor o chybě ví a v ničem nebrání, či spíše prospívá (různé hacky), tak je vše IMHO v pořádku.

Související

• conBLOG: Weblogy CZ - validita HTML a CSS [6.5.2003]
• Sova v síti : Validní HTML jen pro fanjšmekry? [29.3.2003] + související odkazy

Odborné servery a validita

Radek Hulán se po weblozích zaměřil v příspěvku Servery pro lamy píšou zase jenom... lamy! na validitu českých odborných webů. A výsledky dopadly ještě hůře než u weblogů. Pouze 2 weby (Interval a Root) z 20 jsou plně validní. Poměrně dobře ještě obstály weby Lupa, MobilMania a Živě, u kterých nebyly chyby tak podstatné.

Prakticky bez výjimky totiž platí, že internetové časopisy těšící se obecně nevalné pověsti (z důvodu jejich "(ne)odbornosti"), nemají ani tolik znalostí aby si... vybudovali vlastní kvalitní web. Jak poté mají kvalitně radit a pomáhat ostatním?

Jak vložit validně Flash do XHTML

Ondřej Zábojník přináší v článku Flash a náhrada elementu embed elementem object v XHTML na Intervalu návod, jak vložit validně Flash do XHTML. Celý problém spočívá v tom, že v XHTML není podporován element embed. Řešení je použít následujícího zápisu:

<div>
<object type="application/x-shockwave-flash" data="flash-file.swf" width="" height="">
<param name="movie" value="flash-file.swf" /></object>
</div>

Zisk vs. validita, XHTML, CSS, přístupnost, použitelnost

Opět se rozvířily debaty na téma validity, XHTML, CSS, přístupnosti, použitelnosti atd. a na straně druhé zisku. Odpůrci říkají: Je lepší mít nevalidní flashovou prezentaci, která generuje zisk, než validní XHTML a CSS prezentaci, která nic nevydělá. S tím nezbývá než souhlasit, ale to přirovnání je zcela mimo.

Tak jak je problém stavěn, by se dalo usoudit, že nevalidní prezentace porušující většinu standardů má více šancí na úspěch, než ta, která se snaží standardy podporovat. Tak to ale není! Jsou to pouze prostředky k dosažení cíle. A jelikož nám weby XHTML, CSS validní splňující pravidla přístupnosti a snadno použitelné dávají více prostředků na splnění vytyčeného cíle, tak proto jsou preferovány.

Ale nesmíme zapomenout, že to jsou pouze prostředky, které samy o sobě nezaručují úspěch! Takže po tomto výběru je nutné vše správně skloubit, nezapomenout ani na uživatelův požitek, SEO a především zisk.

Teď by tento příspěvek ale zase mohla špatně pochopit i druhá strana. Takže i s nevalidním tabulkovým webem, který je nepřístupný a málo použitelný můžu vydělávat, ale potom musím to málo prostředků, které mi zůstaly, využít na maximum.

A ještě jedno doplnění ani XHTML a CSS nejsou vždy těmi nejlepšími prostředky. Pokud vím, že mám ještě hodně uživatelů se staršími prohlížeči, klidně použiji i jednoduchý (ne 10 vnořených tabulek) tabulkový layout. Klidně také použiji Flash, pokud vím, že to bude (mělo by) mít efekt.

Na jednu vlastnost bychom ale neměli zapomenout nikdy - a to je použitelnost! Pokud není web k používání, k čemu tedy je?

Správný postup tedy je:

1. Výběr správných technologií.
2. Jejich správné použití.

Samozřejmě je to maximálně zjednodušené, oproštěné např. od stanovení cílů celého projektu atd.

Další omyl: Validita

Tak Radek Hulán sepsal další kontroverzní příspěvek K čemu je skutečně validita webu?. A z textu vyplývá, že skoro k ničemu. Jenomže celý ten text má, IMHO, jednu zásadní chybu - Radek si myslí, že validita přináší zvýšení nákladů. Ano, pokud jsem zapálený amatér a tvořím stránky pro svoji potěchu ve Frontpagi, tak opravdu validitu k ničemu nepotřebuji (spíše vůbec nevím o co jde) a stačí kód, který vygeneruje Frontpage.

Jestliže si ale za práci nechávám platit, tak bych měl něco o (X)HTML vědět. Jako profesionálovi mi nemůže přece těch 30 značek dělat problémy. Nebo snad ano? Napsání validního webu je prostě stejně snadné (zdůrazňuji ještě jednou - pro profesionála, který se tím živí). Copak do parseru PHP, C++ atd. můžu také psát co chci?

Jestliže jde ale o tzv. "taky profesionála" pracující v "taky firmě" produkující "taky weby", pak se není o čem bavit. Jestliže ale o chybě vím a díky ní zlepším uživatelův prožitek, nejedná se o chybu, ale o správnou věc.

Dále Radek uvádí:

Google.com, Yahoo.com, Amazon.com jsou nejlepší, praktické, důkazy toho, že web nemusí být validní.

Já bych se i vsadil, že tyto firmy ví, proč ten kód mají takový, jaký mají. Říká se mi to těžko, ale zde plní svůj účel. V tom obrovském množství uživatelů jsou i jednotky procent obrovská čísla, takže se těmto gigantům vyplatí myslet i na ně. A tvořit web ve starších technologiích a třeba i nevalidních. Zdůrazňuji toto je ale účel.

A co na to klient?

Obvyklý argument odpůrců: Co přinese validita klientovi? A co by mu taky měla přinášet, ten o ní vůbec neví a ani ho nezajímá. Jestliže platím, tak očekávám profesionální práci. A v té je stoprocentně zahrnuto dodržování standardů. Copak on někdo umí tvořit stránky bez standardů?

Jedině s jejich dodržováním můžu v klidu (většinou) očekávat nové verze prohlížečů či operačních systémů. A ne honem testovat, jestli se ten "taky kód" rozsype teď a nebo až v příští verzi.

Související

• Marketingové komunikace: Vyplatí se mít validní web? [21.4.2004]
• Země očima nepozemšťana: Názorová bouře o webu a validitě [21.4.2004]
• Kryl Blog: Validita - vizitka kodéra i wabmastera [21.4.2004]

Validátor XHTML v RSS čtečce

Ben Hammersley využil ne moc známou možnost W3C validátoru XHTML, kdy nevrátí výstup jako XHTML stránku, ale jako XML. Pomocí jednoduchého skriptu udělal Ben z tohoto výstupu RSS kanál. Jestliže tedy bude stránka obsahovat nějakou chybu, tak se s každou chybou přidá položka do RSS čtečky, jinak zůstane kanál prázdný.

Návod k použití naleznete v příspěvku XHTML Validator to RSS. Stačí použít následující URL:

http://www.benhammersley.com/tools/validate.cgi?url=http://www.example.com/

Jednoduše tak hned zjistíte, zda jste při změnách na stránkách neudělali nějakou botu, která by mohla stránky v některých prohlížečích znefunkčnit. Jediný problém skriptu je, že při validních stránkách vrací prázdný kanál, který by se nemusel některým RSS čtečkám líbit. Každý si ale může skript upravit pro své potřeby.

Související

• conBLOG: XHTML validace skrze RSS [9.7.2004]