Seriál: Yuhů o soutěži běžešelemovací řůčovičky
Komentářů: 0
Rozhovor s Yuhůem o soutěži běžešelemovací řůčovičky
Rozhovor s Robertem Němcem o soutěži běžešelemovací řůčovičky sice včera skončil, ale nebojte se, mám pro vás připravený další neméně zajímavý. Tentokrát na otázky točící se kolem soutěže běžešelemovací řůčovičky odpovídal Dušan "Yuhů" Janovský. Rozhovor bude vyházet od dneška do pátku.
- Začnu logicky. Proč se sám neúčastníš soutěže běžešelemovací řůčovičky?
Mám spoustu jiné práce, kterou jsem slíbil udělat. Fakt spoustu. A zajímavé. To, že ti teď odpovídám nebo že píšu do blogu, je jenom povinná relaxace.
Další důvod je složitější. Možná by mě i to soutěžení bavilo, ale nevěděl bych, kde té soutěži postavit hranici. Starám se o dost stránek, z toho o víc než tisíc stránek vlastních. Kdybych na každou stránku dal odkaz na svou soutěžní stránku, měl bych to hodně zjednodušené. Ale já tam ten odkaz dávat nechci. Co je mým čtenářům do toho, že se účastním nějaké soutěže? Nebudu je přece blbnout.
A zase kdybych svoje stránky nevyužil, tak bych to měl hodně pracné. Musel bych si asi postavit linkfarmu nebo prostě hodně optimalizovat. Přitom by to byla práce, ze které se nelze moc naučit ani pobavit. Při normální optimalizaci si grepuju logy a říkám si – hele, tohle je zajímavé, tohle taky. Sleduju na těch logách, jak se uživatelé chovají nebo co hledají. Prostě paráda. Co bych ale měl ze sledování lidí hledající běžešelemovací řůčovičky nebo jak to je?
Obecně za to mám prostě pocit, že normální lidi nezajímají vymyšlené blbosti. Raději píšu o reálných věcech. Zrovna mám rozepsaných asi 12 stránek a tři celé nové weby a nestíhám ani to. Nepočítám web o krasopisu, ten už asi nikdy nedopíšu.
- Kdyby ses zúčastnil, použil bys opravdu link farmu? Pokud ne, tak co především?
Použil bych linkfarmu. Pokud ne, tak všechno, co jsem popsal ve svém prvním spotu (Jak bych vyhrával foťáky). Myslel jsem to tehdy vážně. Linkfarma je krátkodobě moc pěkně funkční věc. Než na ni někdo z Google přijde. A v Google se o české stránky moc nestarají. Normálně člověk linkfarmou riskuje, že mu ji Google zabanuje, že to někdo nabonzuje, že ztratí krédo, že mu ji zabanuje Michal Illich v Jyxu nebo že tam prostě přestanou roboti chodit. Linkfarma je vždycky riziko. Ovšem v téhle soutěži, kde vítěz bere vše (v SEO realitě tomu tak není), by sázka na riziko byla správná.
Komentářů: 0
Yuhů: soutěž běžešelemovací řůčovičky nebyla propagovaná spamem
Považuješ email, který propagoval soutěž, za spam?
Ne. Daniel Dočekal, který si na to myslím postěžoval první, je príma extremista, takže od něj to označení mailu jako spam sedí. Spam chápu jako necílené a masové rozesílání. Těžko říct, kde je ta hranice – tohle spam je a tohle ještě ne. Třicet nebo kolik příjemců je podle mě ještě v pohodě. Nikoho nenutím, aby se mnou souhlasil.
- Co říkáš na to, že se běžešelemovací řůčovičky staly novými druhy koček, tréninkovými metodami, či firmami?
Byl to pokus jít na to z jiné strany, než bych šel třeba já. Těžko říci, jestli ten konkrétní obsah daným stránkám pomohl. Dnes už si myslím, že spíše ano. Například kočičky zblbnuly adminy Seznamu tak, že jejich stránku přidali do sekce Zoologie. Když už je řeč o Seznamu -- tam je důležité dostat se spíše kvůli jeho velké návštěvnosti (a následně kvůli návštěvnosti své), než kvůli Google.
Obecně má dobrý textový obsah ale mnohem důležitější funkci než přitahování zpětných odkazů (a blbnutí adminů katalogů) -- má přirozeně obsahovat slovní spojení, která lidé přirozeně hledají. Z určitého pohledu je vlastně sympatické, že tvůrci těchto mile fabulačních stránek sáhli po klasickém optimalizačním postupu, i když pro výsledek soutěže jeho největší přínos není podstatný.
Komentářů: 0
Yuhů: soutěž běžešelemovací řůčovičky sleduji pro zábavu
Co tě nejvíce překvapilo při průběhu soutěže běžešelemovací řůčovičky?
Jak strašně se její ohlas podobá jiným debatám do krve, které je na českých blozích občas možno potkat. Trochu moc emocí. Připouštím, že jsem to toho emočního kotlíku sám svými příspěvky přispěl. Sám si ale píšu blog právě proto, abych se nemusel cenzurovat. Že občas píšu blbosti, to k tomu patří.
Ptal ses na překvapení – vlastně nevím. Spíš mě překvapuje, jaká je to nuda. Muhehe.
- Je vidět, že sleduješ soutěž běžešelemovací řůčovičky podrobně. Z jakých důvodů tak činíš? Ryze profesní, ověřuješ své SEO znalosti, učíš se nové věci, nebo něco jiného...
Všechno, co jsi vyjmenoval. Toho nového jsem se moc nenaučil, snad jen bylo zajímavé sledování prvních výsledků asi dva dny po zahájení – tehdy byly na prvních místech stránky, které samy pouze odkazovaly na ty stránky soutěžní. A ty soutěžní tam nebyly. To se v Google mimochodem děje u nových webů, když Google ještě nestihne (nebo spíš ani nechce) v jejich stránkách udělat tolik iterací.
Spíš to sledování beru jako zábavu nebo odpočinek. Taky po mailu nebo osobně znám spoustu lidí, kteří se toho účastní – svým způsobem kamarádi, podobně jako Ty, takže jde i o osobní zájem.
Komentářů: 0
Yuhů: Nejvíce mi vadí "SEO" v názvu
Jaký je tvůj názor na propagaci Roberta Němce pomocí soutěže? Vadí ti taky tolik jako některým ostatním?
Ne. Soutěže k marketingu neodmyslitelně patří. Nevadí mi soutěž jako taková, vadí mi trochu hloupé stanovení kritérií – pouze "být první v Google". Nebo mě spíš mrzí než vadí. Chápu totiž, že asi nešlo vymyslet nic jednoduššího.
- Jednoduššího asi opravdu těžko. Máš ty osobně nějakou představu, jak by šla ta soutěž udělat inteligentněji se zachováním poměrně snadné organizace a možnosti se zúčastnit kohokoli?
Rozhodně mě nic nenapadá. Veškeré modely soutěže postavené třeba na návštěvnosti jsou moc špatně měřitelné, takže první pozice v nějakém vyhledávači se jako kritérium nabízí.
Já už po těch pár dnech, kdy soutěž běží, vím, co mi na tom nejvíc vadí. Zkraje jsem si to neuvědomil, ale vadí mi název té soutěže, resp. to "SEO" v názvu. Pozicování nějaké stránky na první místo totiž se skutečným SEO moc nesouvisí.
Komentářů: 0
Yuhů: Nehrajte si na Supermana a Terminátora
Souhlasíš s tím, že Robert Němec získá především nové zpětné odkazy, nebo (jak on sám tvrdí) mu to spíše pomůže v budování značky?
Ty zpětné odkazy pravděpodobně vůbec nehrají roli. Značku si buduje, je otázka, jak kvalitní ta značka po ukončení soutěže bude. Asi o Robertu Němcovi vím málo, ale co tak různě čtu, tak mám pocit, že mnoha lidem zásadně nesednul.
On má třeba takový styl komunikace, který bych asi označil jako "jásavě americký". Spousta lidí na to má alergii. Já trochu taky, ale jsem tolerantní. Chápu, že pro získávání méně informovaných zákazníků je to asi velmi dobrá strategie.
Je to podobné, jako když se v české firmě všichni jmenují account manager nebo project supervisor, i když je to normální obchoďák nebo kontrolor. Nebo CEO, že? Ale neznámá slova mohou na klienta zapůsobit. On sice neví, co to které znamená, ale bojí se zeptat a v konečném důsledku má pocit, že ta firma je jako více "in".
Tím se dostáváme k zajímavějšímu tématu. Hodně lidí tenhle jásavě americký a anglicko-technický styl firemní komunikace přebírá na své stránky. Bavili jsme se o tom onehdy na nějaké Poslední středě a většinou se mnou lidi nesouhlasili. Já si totiž myslím (a říkal jsem to tam), že dělat ze sebe něco, co nejsem, se na webu nevyplácí. Ale protiargument zněl, že pro spoustu firem, abych se vůbec mohl stát jejich klientem, musím mít stránky postříbřené a v angličtině a musím si hrát na supermana a robota terminátora. Nevím, možná mají pravdu. Asi v těch firmách, co vybírají klienty, sedí také supermani a roboti a ke spolupráci si vybírají podobné postříbřené magory. Ale to jsem odběhl.
Děkuji Yuhůovi za rozhovor!
